Proč mám vlhké zdivo? Vzlínání, zatékání z terénu nebo kondenzace – jak je rozeznat podle výšky map, výkvětů a ročního období

Vlhké zdivo má v českých domech tři příčiny a každá se pozná jinak: vzlínání dělá rovnoměrné mapy do výšky 0,5–1,5 m po celé délce zdi s bílými výkvěty solí a je stejné v létě i v zimě; voda z terénu a zatékání dělá mapy lokální, nejtmavší u země, které po dešti a při tání viditelně ztmavnou; kondenzace se objevuje v rozích, za nábytkem a u oken jako černá plíseň bez solí, a to jen v topné sezóně. Rozdíl je zásadní, protože podřezání proti vodě z rozbitého svodu nepomůže a drenáž nezastaví kapiláry ve zdi. Níže tabulka znaků, domácí test s fólií na zeď za 24 hodin a proč u domů před rokem 1980 bývají příčiny dvě najednou.

Odkud se voda ve zdi vůbec bere?

Cihla, kámen i malta jsou pórovité materiály protkané kapilárami. Voda se v nich pohybuje třemi cestami: nasává se zdola ze základů a zeminy (vzlínání), teče do zdi z boku z terénu, od rozbitého svodu nebo ze střechy (zatékání), nebo se na chladném povrchu sráží ze vzduchu v místnosti (kondenzace). První dvě cesty nosí vodu zvenku dovnitř zdiva, třetí ji nosí ze vzduchu na povrch zdi – a právě proto se řeší úplně jinak.

Až na výjimky nejde o „vlhký dům“ jako celek, ale o konkrétní stěnu, konkrétní výšku a konkrétní zdroj. Náš postup je vždy stejný: změřit vlhkost ve třech výškách na každé stěně zevnitř i zvenku, změřit vlhkost a teplotu vzduchu s výpočtem rosného bodu, kopnout rýčem sondu k patě zdi a obejít dům se sklonoměrem. Teprve pak se dá říct, jestli je řešení za dvacet tisíc, nebo za dvě stě.

Jak poznám vzlínající vlhkost?

Vzlínání je kapilární nasávání vody ze základů do zdiva tam, kde chybí vodorovná izolace nebo kde dosloužila. Domy do roku 1930 ji často nemají vůbec, domy z let 1930–1975 mají pás asfaltové lepenky, který po padesáti letech zkřehl a rozpadl se. Poznávací znaky:

• Mapy rovnoměrně po celé délce zdi, ne jen v jednom místě – voda vzlíná všude, kde izolace chybí.
• Výška 0,5–1,5 m podle tloušťky zdi, odparu a solí; nad hranou vysychání bývá zeď suchá.
• Bílé krystalické výkvěty přesně na té hraně – dusičnany, chloridy a sírany vynesené vodou z malty a zeminy.
• Stejný obraz v létě i v zimě, nezávisle na dešti – kapiláry táhnou pořád.
• Vlhkost klesá s výškou – u podlahy nejvyšší, ve 120 cm nižší. To je nejspolehlivější znak, který ale bez vlhkoměru nezjistíte.

Vzlínání zastaví jen fyzická nebo chemická bariéra ve zdi: podřezání s vloženou izolací u cihelného a smíšeného zdiva, chemická injektáž u kamene, betonu a památek. Která metoda kam, srovnává článek Podřezání zdiva nebo chemická injektáž?

Jak poznám vodu z terénu a zatékání?

Tahle příčina bývá nejlevnější na opravu a nejčastěji se přehlédne. Voda neteče zdola, ale z boku – z nasáklé zeminy u zdi, z chodníku se spádem k domu, z prasklého svodu, ze zasypaného soklu po zateplení, nebo z terasy přiléhající ke stěně bez odvodnění. Znaky:

• Mapa je lokální – jeden roh, jedna stěna, pás pod svodem; sousední stěna může být suchá.
• Nejtmavší je u země a rychle se zužuje nahoru; obraz se mění během dnů, ne měsíců.
• Po dešti a při jarním tání viditelně ztmavne, za tři týdny sucha zesvětlá.
• Ve sklepě louže v koutech nebo mokré dno u paty zdi po každém vydatném dešti.
• Sonda rýčem najde zasypaný sokl, chybějící izolaci na základu nebo zeminu přiléhající přímo ke zdi bez jakéhokoli oddělení.

Řeší se odspodu a zvenku: nové svody a lapače splavenin (2 500 – 5 000 Kč/ks), přespádování chodníku, okapový chodník z kačírku (900 – 1 500 Kč/bm), a tam kde to nestačí, odkop základu se svislou hydroizolací a drenáží. Podrobněji na stránce Odvodnění okolí domu.

Jak poznám kondenzaci?

Kondenzace není vlhkost ve zdi, ale vlhkost ze vzduchu usazená na jejím povrchu. Teplý vlhký vzduch (vaření, sprchování, sušení prádla, dýchání) se dotkne studeného místa – roh, ostění okna, stěna za skříní, betonový překlad – a zkondenzuje. Znaky jsou jednoznačné:

• Černá nebo tmavě zelená plíseň, ale žádné bílé výkvěty solí – sůl se ze vzduchu nevezme.
• Rohy, kouty, ostění oken, místa za nábytkem – ne souvislý pás u podlahy.
• Jen v topné sezóně (u sklepů naopak jen v létě, kdy teplý vzduch vejde do studeného sklepa).
• Povrch zdi je studený a orosený, ale zdivo za omítkou je suché – vlhkoměr ukáže nízké hodnoty i u podlahy.

Podřezání, injektáž ani drenáž s tímhle neudělají vůbec nic. Pomáhá pravidelné krátké intenzivní větrání, temperování celého bytu místo jedné místnosti, odsun nábytku od stěn, odvětrání koupelny a odstranění tepelných mostů; zateplení ale až poté, co je vyloučené vzlínání – o tom článek Zateplení vlhkého domu.

Podle čeho se tři příčiny rozeznají?

Tabulka, kterou používáme při prohlídce. Když sedí většina řádků na jeden sloupec, je příčina jasná; když sedí dva sloupce, je příčin víc.

Tabulka je vodítko, ne verdikt. Sporné případy rozhodne měření – vlhkoměr ve výškovém profilu a u památek a nejednoznačných hodnot gravimetrická sonda s laboratoří za 800 – 1 500 Kč za vzorek. Co všechno měření obsahuje, popisuje stránka Diagnostika vlhkosti.

Jak si udělám domácí test fólií na zeď?

Jednoduchý test, který doma rozliší kondenzaci od vlhkosti ze zdiva. Potřebujete kus průhledné fólie zhruba 50 × 50 cm (stačí silnější potravinová nebo malířská) a lepicí pásku:

1. Vyberte místo uprostřed mapy nebo plísně, ne v rohu, a nechte ho den nevytírat.
2. Fólii přilepte na zeď páskou po celém obvodu, aby pod ni nemohl vzduch.
3. Nechte 24–48 hodin, místnost mezitím užívejte normálně, nevětrejte přímo na zeď.
4. Sundejte fólii a podívejte se, na které straně je vlhko.

Kapky na vnější straně fólie (do místnosti) a suchá zeď pod ní = vlhkost se sráží ze vzduchu, jde o kondenzaci. Vlhko pod fólií a ztmavlá zeď = voda jde ze zdiva, tedy vzlínání nebo zatékání. Mokré na obou stranách = obojí zároveň, což je u vlhkých přízemí docela běžné. Test nerozliší vzlínání od zatékání – na to je tabulka výše a vlhkoměr.

Proč mívá starý dům dvě příčiny najednou?

Protože se sčítají roky a zásahy. Dům z padesátých let má dožilou lepenku (vzlínání), okolo něj v osmdesátých letech přibyl betonový chodník, který dnes sedl směrem ke zdi (voda z terénu), v devadesátých letech svod ústící rovnou pod ten chodník a po roce 2000 nová okna a zateplení se zasypaným soklem (kondenzace a zavřená voda). Každý krok sám o sobě dával smysl, dohromady dělají mokré přízemí.

Praktický důsledek: pořadí prací. Vždycky se začíná tím nejlevnějším a nejrychlejším – svody, lapače, spád terénu, okapový chodník. Pak se čeká a měří znovu, protože u části domů tohle stačí. Teprve když měření po několika měsících pořád ukazuje vzlínání, řeže se nebo injektuje, a až nakonec se dělají sanační omítky. Kdo začne omítkou, dělá ji podruhé. Celý postup v krocích je na stránce Sanace vlhkého zdiva, u chalup s kamennou podezdívkou platí pár výjimek navíc – viz článek Vlhkost v chalupě.

Co na kterou příčinu nepomůže, i když to někdo nabízí?

Elektroosmóza, bezdrátové „krabičky“ na zeď ani trvale běžící vysoušeče vzlínající vodu nezastaví – vzlínání potřebuje fyzickou nebo chemickou bariéru v kapilárách, ne pole. Samotná nopová fólie přiložená na neočištěný základ není hydroizolace, jen ochrana izolace. Samotná sanační omítka neřeší příčinu, jen pojme soli a posune odpar. A zateplení vlhké zdi vodu zavře dovnitř, kde v zimě mrzne a rozebírá zdivo. Žádnou z těchto věcí nenabízíme; proč, rozebírá článek Elektroosmóza, vysoušeče a „krabičky“.

Shrnutí

• Tři příčiny: vzlínání (rovnoměrné mapy 0,5–1,5 m, soli, celoročně), voda z terénu (lokálně, u země, po dešti tmavší), kondenzace (rohy a kouty, plíseň bez solí, topná sezóna).
• Rozhodující je profil vlhkosti podle výšky – proto se měří u podlahy, v 50 cm a ve 120 cm na každé stěně.
• Domácí test fólií 50 × 50 cm na 24 hodin odliší kondenzaci od vlhkosti ze zdiva; kapky navrchu = kondenzace, vlhko pod fólií = zdivo.
• Na vzlínání podřezání 550 – 1 300 Kč/bm nebo injektáž 1 500 – 2 500 Kč/bm, na vodu z terénu svody, terén a odkop s drenáží 1 200 – 2 200 Kč/bm, na kondenzaci větrání a tepelné mosty.
• U domů před rokem 1980 bývají příčiny dvě až tři; začíná se vždy od nejlevnějšího kroku venku, omítka je poslední.

Nevíte, která z příčin je u vás ta hlavní? Přijedeme změřit vlhkost ve výškovém profilu, zkontrolovat soli a rosný bod a kopnout sondu k patě zdi – prohlídka s odhadem rozpětí ceny je v okruhu do hodiny jízdy z Janova u Litomyšle zdarma, protokol s příčinou a metodou stojí 2 500 – 4 500 Kč a při realizaci ho odečteme. Nezávazná poptávka, nebo zavolejte na +420 739 985 634.